Méně známé krásy Zakarpatské Ukrajiny

Méně známé krásy Zakarpatské Ukrajiny

Ukrajinské Karpaty jsou oblastí, která je z turistického hlediska nesmírně zajímavá. Najdete zde hory, řeky, jezera, malebná údolí, zapadlé vesničky i rozvinutá města. I po zhlédnutí těch největších atrakcí zjistíte, že je v této oblasti stále co objevovat. Sbalte tedy batoh a vyrazte za poznáním.

Chust

Chust je se svými 35 tisíci obyvateli třetím největším a nejvýznamnějším městem Zakarpatské Ukrajiny. Leží na soutoku řeky Tisy a Riky a jeho historie sahá do 11. století. Od roku 1329 je Královským městem. V minulosti se stal častým terčem útoků Tatarů a Turků, kteří jej doslova vyplenili. Od roku 1938 do roku 1939 byl Chust hlavním městem Karpatské Ukrajiny. V březnu roku 1939 zde byla vyhlášena nezávislost a došlo ke srážkám čs. armády organizace Karpatská Síč, později pak Síče s maďarskými vojsky. Dnes je jedním z mnoha okresních měst Zakarpatské oblasti.

Foto: turistický ukazatel, dílo českých nadšenců

Největší zajímavostí Chustu je zřícenina Chustského hradu situovaná na sopečném kopci Zamkova hora. Pokud tuto ruinu z 11. století navštívíte, budete se moci pokochat výhledem na celé město. Dalším památkovým objektem je gotický katolický kostel sv. Elišky ze 14. století. Zajímavý je také pomník rusínského národního buditele O. Duchnoviče, který pocházel ze slovenské vesnice Topola. Samotné centrum Chustu tvoří hlavní náměstí, ze kterého vybíhají ulice lemované obchody a restauracemi. Na náměstí si můžete také prohlédnout již několik let postupně dostavovaný velký pravoslavný kostel. V centru města se nachází dva hotely.

Piskoňa

Zakarpatský region Chust nabízí nejednu turistickou zajímavost. Pěkné, ale poměrně dosti fyzicky náročné túry nabízí polonina Piskoňa spadající do tohoto regionu, která je nejmenší poloninou na Zakarpatí. Zvedá se nad údolím řeky Terebly, která je přítokem Tisy, a vytváří dominantu vesnicím Koločava, Nehrovec a Siněvir. Její nejvyšší vrchol Nehrovec dosahuje nadmořské výšky 1709 metrů. Jelikož na místní kopce vede mnoho výstupových cest, stala se Piskoňa turisticky velmi přitažlivým hřebenem. Na severu spadá prudce do údolí, na jihu vysílá ještě několik delších postranních žeber k jednotlivým vesnicím.

Foto: květena na polonině Piskoňa

Ozirce

Na severních svazích poloniny Piskoňa leží ve výšce 1250 metrů nad mořem malebné jezírko Ozirce. Dostanete se k němu příjemnou lesní procházkou. Pro jezírko sesuvného původu jsou charakteristické plovoucí ostrůvky tvořené odumřelými částmi rostlin. Po obvodu Ozirce vede chodník a na břehu stojí dva přístřešky, jež mají chránit případné návštěvníky před nepřízní počasí. Jsou vhodné dokonce i k přespání. Pokud jste odvážní, můžete u malého mola nastoupit na vor a projet je po hladině jezera. Upozorňujeme, že jezero dosahuje hloubky až 10 metrů. Výstup na plovoucí ostrůvky se nedoporučuje. I když na nich dnes vyrůstají malé smrčky, člověk, který by se pokusil na ně vystoupit, by se zcela jistě propadl do vody.

Foto: jezero Ozirce, v pozadí plovoucí ostrovy a dřevěný příbytek

Pobřežní vegetace u Ozirce je velmi zajímavá, vyskytuje se zde několik vzácných druhů rostlin. Jde zejména o rašeliníky, vachty a některé druhy horských rostlin, třeba vstavače. Celková scenérie tak trochu připomíná šumavské slatě. Také zástupců fauny najdete u jezera dostatek, nejen že je plné ryb, ale není nic výjimečného vidět plazícího se mloka nebo raka. Jezírko tak nabízí příjemné koupání a relaxaci a odpočinek uprostřed přírody.

Muzeum vorařství

Když budete stoupat k jezeru, všimněte si odbočky, která láká k návštěvě Muzea vorařství (Muzej lisu i splavu). V dnešní době už bohužel není proč k němu odbočovat, v minulých letech bylo totiž toto muzeum srovnáno se zemí. Po povodních z něj zbyly jen ruiny a i přes slíbené dotace zůstávalo po několik let v katastrofálním stavu, proto bylo rozhodnuto o jeho zbourání. Povodně zničily celou přehradní nádrž, strhly hráz a původní jezero zaniklo. Tato skutečnost zcela změnila ráz krajiny.

Foto: údolí řeky Terebla pod poloninou Piskoňa

Muzeum se nacházelo v dolině Černé Riky - Ozerjanky, asi 3 km od hlavní silice do Siněvirské Poljany. V kryté hrázi umělého jezera na plavení dřeva byla nainstalována expozice pojednávající o historii vorařství v oblasti, poslechnout jste si mohli příjemný výklad, prohlédnout historické fotky a četné exponáty.

Vorařství se jako způsob obživy začal na Podkarpatské Rusi rozmáhat na konci 19. století a fungoval přibližně sto let. Mnoho rusínských rodin bylo doslova závislých na těžbě dřeva z hlubokých horských údolí. Samotní dřevorubci však dostávali za tuto nebezpečnou dřinu jen neadekvátní odměnu, většinu zisků shrábli židovští majitelé dřevařských společností. Plavení dřeva bylo ukončeno v 60. letech 20. století.

Údolí narcisů

Pokud máte auto, můžete se vydat za dalším přírodním unikátem v regionu Chust a tím je Dolina či údolí narcisů, nacházející se asi 3 kilometry od okresního města Chust. Jde o jediné místo na Ukrajině, kde se dodnes zachovaly bohaté porosty endemických narcisů úzkolistých. Vykvétají vždy první tři týdny v květnu. Tato původně horská rostlina, která je typická pro alpínské a subalpínské pásmo, postupem času migrovala do nižších poloh. Původně na Ukrajině existovaly ještě tři další lokality s výskytem těchto kytek – jedna u Mukačeva a další dvě u Ťačeva. Nadměrnou pastvou a porušením hydrologického režimu častými zásahy člověka však zanikly. Kromě Údolí narcisů se s narcisy úzkolistými můžete dnes setkat ještě v horských polohách Bliznice na polonině Svidovec a v Rachovských horách, okolo vrcholu Pop Ivan.

Foto: narcisy úzkolisté

Celé údolí je od roku 1980 součástí Karpatské biosférické rezervace, která je pod ochranou organizace UNESCO. Rozloha chráněného území je 256,5 hektarů. V Dolině narcisů se nachází ještě dalších 497 druhů rostlin, z nichž 28 je zaznamenáno v Červené knize Ukrajiny, jedná se tedy o ohrožené druhy. Během hlavní sezóny, kdy narcisy kvetou – tedy v květnu, se za vstup do rezervace platí vstupné.

- jap -

Předchozí články z Ukrajiny:
Polonina Boržava
Siněvirský národní park
Mukačevo
Užhorod – vstupní brána na Ukrajinu
Olbrachtova Koločava

Článek byl zobrazen 15 992 krát.