Užhorod – vstupní brána na Ukrajinu

Užhorod – vstupní brána na Ukrajinu

V nejzápadnější části Ukrajiny se těsně u hranic se Slovenskem rozkládá 140 tisícové město Užhorod, které je administrativním centrem Zakarpatské oblasti. Leží po obou stranách řeky Už, po které také dostalo své jméno. Díky své strategické poloze a pestré minulosti se dnes může pochlubit neopakovatelnou kosmopolitní atmosférou.

Užhorod byl v minulosti součástí několika státních celků. Střídali se zde vládci různých národností a všichni zde zanechali své stopy a nesmazatelný odkaz. V období od 8. do 10. století zde stálo slovanské sídliště, které bylo součástí Velké Moravy. V 11. století připadl Užhorod Uhrám, v té době byl přejmenován na Ungvár. Ještě kolem roku 1910 tvořili Maďaři 80% obyvatelstva. V letech 1919 – 1938 býval Užhorod, stejně jako celá Zakarpatská Ukrajina, součástí Československé republiky.

Foto: ulice Užhorodu

Tato doba se nesla ve znamení velkého rozvoje, v typickém československém stylu zde bylo postaveno mnoho budov a vyrostly dokonce celé nové čtvrti. Ještě dnes ve městě narazíte na české nápisy pocházející z těchto dávno minulých let. Mnoho zdejších obytných domů i administrativních budov navíc nápadně připomíná části Prahy, postavené ve dvacátých a třicátých letech minulého století. V roce 1938 připadl Užhorod opět Maďarsku, o sedm let později byl připojen k SSSR a od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny.

Foto: Divadelní náměstí

Centrum města je vzdáleno asi jen 4 km od hraničního přechodu Vyšné Nemecké. Navíc 25 km jižně od Užhorodu je Maďarsko a severně se nachází Polsko. Tato poloha dodává městu opravdu kosmopolitního ducha. Možná také proto je stále oblíbenějším cílem turistů. K vidění jsou zde samozřejmě také architektonické památky pocházející z nejrůznějších období. Centrum města se rozkládá v okolí Divadelního náměstí a pěšího mostu klenoucího se přes řeku Už.

Dominantní stavbou v centru je bývalá Užhorodská synagoga s červenou fasádou. Jelikož je židovská komunita ve městě již minulostí, byla synagoga zbavena všech náboženských předmětů a přeměněna na sídlo filharmonie. Od náměstí vede podél nábřeží Nezaležnosti údajně nejdelší lipová alej v Evropě, která byla vysázená za československé éry. Ulice vedoucí z náměstí jsou lemovány spoustou obchůdků, kaváren a restaurací. Centrum působí velmi útulně, možná za to mohou dvoupatrové historické domky, možná všudypřítomná zeleň.

Foto: pohled na Užhorod, pěší most přes řeku Už

Zajímavé je Županátské náměstí, kterému dominuje historická budova sídla Županátu postavená v roce 1809. Právě v ní za první Československé republiky úřadoval zemský sněm. Nyní slouží jako prostory pro Zakarpatské muzeum umění, které pořádá výstavy regionálních umělců.  Pokud se vydáte ulicí Duchnoviča, dojdete k hlavní užhorodské katedrále, která začala být budována společně s jezuitským klášterem v roce 1646. Tento řeckokatolický svatostánek zdobí dvě věže a má barokní interiér.

Foto: původně český obchod, dnes kavárna v ulici Ivana Olbrachta

Hlavním turistickým lákadlem Užhorodu je Užhorodský hrad vybudovaný na 30 metrů vysokém sopečné vyvýšenině. V 9. století se v těchto místech nacházelo opevněné slovanské hradiště, které bylo roku 896 sídlem knížete Laborce – vazala Velké Moravy. Hradiště bylo nakonec dobyto uherskými kmeny a kníže poražen. První dochovaná zmínka o hradu pochází z roku 903, nejstarší dochovanou částí je dnes hradní kaple datovaná do 12. století. V roce 1728 bohužel vyhořela po zásahu bleskem, proto se z ní podařilo dochovat jen ruiny.

Foto: Užhorodský hrad

Třinácté století bylo pro hrad poměrně krušné, v roce 1241 sem vpadli Tataři a úplně jej vyplenili. Kolem roku 1322 dostala hrad do léna rodina Drughetů, která jej držela až do roku 1691. Za jejich vlády byla dokončena renesanční přestavba vnitřního hradu a dodělán obranný systém. Koncem 17. století přešel hrad do rukou Berčenů, kteří se zasloužili o několik oprav. V té době musel hrad odolat početným útokům transylvánských knížat. Během protihabsburského povstání byla na hradě umístěna posádka rakouské armády. Od roku 1775 až do konce 2. světové války byl sídlem řeckokatolického semináře a proslul jako centrum ukrajinského nacionalismu.

Foto: skanzen rusínské kultury

V roce 1946 byl užhorodský hrad přeměněn na muzeum a kompletně zrekonstruován. Dnes svým návštěvníkům představuje četné expozice, z nichž nejlepší je pravděpodobně ta, jež pojednává o karpatské přírodě. K bráně hradu se dá dostat po mostě vedoucím přes hradní příkop. Jelikož hrad nemá žádnou věž či jinou dominantu, působí spíše jako pevnost.

Foto: skanzen rusínské kultury

Nedaleko hradu stojí za to navštívit skanzen lidové architektury a rusínské kultury. Najdete zde dřevěné budovy posbírané z celé oblasti Zakarpatí – jsou to bojkovské horské chalupy, maďarské vinařské usedlosti nebo huculské statky. Vesničce dominuje dřevěný kostel sv. Michala, přivezený ze 40 kilometrů vzdáleného Mukačeva. U každého stavení naleznete průvodkyni, která se stará o úpravu zeleně v okolí svého stanoviště, věnuje se ručním pracím a také ochotně odpovídá na případné dotazy návštěvníků.

Foto: skanzen, dřevěný kostel sv. Michala

Ze skanzenu se můžete příjemnou procházkou ulicí Ivana Olbrachta dostat k malé botanické zahradě, o kterou se stará užhorodská univerzita. Mezi rostlinami naleznete například i vzácné tibetské metasekvoje, jež byly dávno považovány za vyhynulé. Zajímavý je také Podzamkovyj Park, který je tvořen až 500 let starými stromy. Olbrachtova ulice je významná také tím, že na ní najdete starý český obchod, který byl proměněn na kavárnu. Vchod do ní zdobí staré odkryté nápisy z doby Československé republiky. Reklamní nápis láká na pivo, limo, pražskou šunku, čerstvé čajové máslo, kávu a další pamlsky. Uvnitř kavárny je zajímavá výzdoba, na stěnách jsou zavěšeny různé české cedule, desky a nápisy z dvacátých a třicátých let minulého století. Dokonce zde naleznete i český automat na čokoládové bonbóny. Majitelem kavárny je užhorodský rodák Jurij, pro kterého je sběr těchto historických předmětů souvisejících s Československem doslova koníčkem. 

Foto: zvony ve skanzenu rusínské kultury

Okraj města zdobí ještě další památka a tou je Horjanská rotunda postavená ve 12. století na místě bývalého Horjanského hradu. Stavba má až 2,5 metru tlusté zdi a opatruje cenné fresky z roku 1360. Za návštěvu stojí také velká užhorodská tržnice a nákupní centrum Ukrajina.

Při procházce městem si jistě všimnete zdejší zajímavosti a to jsou sídlištní balkóny obrostlé vinnou révou. Vinná réva je součástí městského znaku Užhorodu, proto se těší u místních velké oblibě. Není tak nic divného, když réva zdobí některý z panelákových balkonů. Celé Zakarpatí je považováno za významnou vinařskou oblast, nedaleko Užhorodu se nachází významná vinařská obec Seredne.

- jap -

Předchozí články z Ukrajiny:
Olbrachtova Koločava

Článek byl zobrazen 13 978 krát.