Černobyl - do epicentra jaderné katastrofy

Černobyl - do epicentra jaderné katastrofy

Skoro každý ví o katastrofě v ukrajinském Černobylu z dubna 1986, která se považuje za největší jadernou havárii v dějinách. Výbuch si vyžádal evakuaci 350 000 lidí a způsobil smrt téměř milionu lidí po celém světě. Tento pomyslný hřbitov, na který nebylo možné po desetiletí vstoupit, se dvacet let po katastrofě otevírá pro veřejnost.

Exploze elektrárny kontaminovala rozsáhlé oblasti tehdejšího Sovětského svazu. Dnes se Černobyl dostává opět do pozornosti médií v souvislosti s událostmi v japonské jaderné elektrárně Fukušima, které odborníci svým rozsahem přirovnávají právě k černobylské katastrofě. Lidé se po dvaceti letech opět ptají, jak je možné, že k těmto výbuchům dochází, nakolik jsou jaderné elektrárny do budoucna bezpečné. A zároveň se chtějí podívat, jak místa po haváriích tohoto rozsahu vypadají. S debatou o jaderné budoucnosti začíná Černobyl představovat pro turisty atraktivní destinaci, čímž vzrůstá zájem o zájezdy jak do pohřbené elektrárny, tak i do poblíž opuštěného městečka Pripjať.

Černobylská elektrárna leží 16 kilometrů od hranic s Běloruskem (které bylo havárií nejvíc zasaženo) a přes sto kilometrů od Kyjeva. Důležitým městem, které bylo bezprostředně postižené černobylskou katastrofou, je padesátitisícové město Pripjať. Nachází se přibližně dva kilometry od elektrárny. Pripjať bylo budováno od roku 1970 jako město, které mělo převážně sloužit pracovníkům jaderné elektrárny. Město bylo domovem převážně mladých obyvatel - jejich průměrný věk se pohyboval kolem třiceti let.

Samotná elektrárna se skládala ze čtyř reaktorů, které dohromady zásobovaly elektřinou desetinu víc než čtyřicetimilionové Ukrajiny. Celá elektrárna byla dokončena v roce 1983. Všechny čtyři reaktory elektrárny byly chlazené vodou a moderované grafitem. Její životnost tedy trvala tři roky, jelikož 26. dubna 1986 došlo k tragické havárii čtvrtého reaktoru. Obrovský výbuch při ní odtrhl víko reaktoru, způsobil požár, sérii dalších explozí a následné roztavení reaktoru.

Neschopnost vlády a špatná technologie
Havárie se seběhla velice rychle. Čtvrtý reaktor měl být odstaven kvůli jeho pravidelné údržbě. Odstavení chtěli pracovníci elektrárny využít k otestování turbínového generátoru reaktoru, aby zjistili, jestli je schopen napájet reaktor i v případě výpadku elektřiny. Tyto zkoušky měly být provedeny už před samotným spuštěním reaktoru o tři roky dřív, nicméně politici tlačili na rychlé spuštění elektrárny. Zaměstnanci kvůli tomu museli obejít mnoho bezpečnostních pravidel a zkoušek. Tento test byl jedním z nich.

Výbuch nastal sedm sekund poté, co pracovníci spustili „rychlé odstavení“ reaktoru. Havárii umocnila nekompetence vedení i nedostatečné technologické vybavení elektrárny. Hned po havárii přijeli na místo výbuchu hasiči a začali hasit oheň. Nevěděli, že kouř, který dýchají, je radioaktivní. Nevěděli ani, co přesně hasí. Teplota reaktoru, který hasili, dosahovala v tu chvíli 2 000°C. Den po nehodě komisaři vyhodnotili situaci jako vysoce rizikovou a začali evakuovat celé přilehlé město Pripjať.

Svoji neblahou roli hrála v průběhu havárie i tehdejší sovětská vláda, která se snažila katastrofu ututlat jak před západní Evropou, tak i před svými obyvateli. Bezprostředně po výbuchu proto poslala na místo nehody pracovníky, aby Černobyl „uklidili“. Mnoho zaměstnanců nevědělo, kam jede a jaké dopady bude tato práce mít na jejich zdraví. Neměli ochranné obleky a sutiny odklízeli rukama do přilehlých budov. Vrtulníky na reaktor navíc shazovaly pytle s pískem, což mělo za následek propad střechy reaktoru. Do vzduchu tak unikla další vysoká dávka radioaktivity. Aby vláda havárii rychle vyřešila, rozhodla se reaktor zalít mohutnou vrstvou betonu. Tím udělala z elektrárny obří sarkofág, který je na místě nehody stále k vidění.  

Z oblasti kolem elektrárny bylo evakuováno přes 130 tisíc lidí, včetně padesátitisícového města Pripjať. Ve městě byla postupně odstavena dodávka plynu a vody, dálkové vytápění a elektřina. Evakuace trvala několik dní. V Pripjati zůstalo všechno tak, jak to tamní obyvatelé nechali. Městu se tomu od té doby říká „město duchů“: na šňůrách stále visí pověšené prádlo, v obchodech je pořád k vidění vystavěné zboží a nad celým městem ční obrovské ruské kolo.

Milion mrtvých
Dopad černobylské katastrofy se dodnes nedá přesně spočítat. Je však jisté, že nehledě na to, že od havárie uteklo přes dvacet let, dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel přilehlých oblastí doznívá bezpochyby ještě dnes. Akademie věd v New Yorku vydala studii, která popisuje globální následky katastrofy. Podotýká, že v sousedním Bělorusku, které bylo výbuchem zasaženo pravděpodobně nejvíc, se zvýšila úmrtnost obyvatel o 43% mezi lety 1990-2004. Na následky havárie prý za posledních dvacet let celosvětově zemřelo kolem milionu lidí.

Je zajímavé, že elektrárna nebyla ani po výbuchu okamžitě odstavena. Důvodem byl nedostatek elektřiny na Ukrajině, kterou Černobyl zásoboval až do roku 2000. Tehdy prezident Kučma slavnostně vypojil poslední třetí reaktor, čímž definitivně uzavřel tragickou historii této jaderné elektrárny.

I přesto, že je dnes velká část elektrárny i města turistům nepřístupná, je možné se s vyškoleným průvodcem podívat na některá místa tragické nehody, kterým se říká „zóna“. Nedoporučuje se jet do zóny bez průvodce, protože turisté se mohou vystavit zdravotnímu nebezpečí kvůli neznalosti současné situace v Černobylu a různé míře radiace v zóně.

Na dosah sarkofágu
Zajímavá je prohlídka okolí samotného sarkofágu - čtvrtého reaktoru i radioaktivní trosky po explozi, které byly zality silnou ocelobetonovou vrstvou. Během prohlídky se turisté mohou dostat až na 150 metrů od samotného sarkofágu. Populární je také projížďka Pripjatí - po katastrofě vybydleným městem duchů, kde je možné navštívit budovu bývalé školy, opuštěných bytů i hotelů. Autentičnost dodává celému místu skutečnost, že město zůstalo v takovém stavu, v jakém ho jeho obyvatelé opustili.

Za zmínku také stojí návštěva Muzea černobylské tragédie, které se nachází v Kyjevě. Výstava na více než sedmi tisících exponátech důkladně pojednává o příčinách havárie, jejím průběhu a o nešťastném způsobu likvidace radioaktivních sutin a odpadu. Muzeum také vysvětluje dopad havárie na životní prostředí v oblasti kolem Černobylu i ve zbytku světa. Návštěvníci si také mohou projít původně tajné dokumenty, mapy, fotky nebo osobní věci obyvatel Černobylského regionu. Muzeum mohou navštívit i ti, kteří do „zóny“ jít nechtějí.

Při cestování do černobylské oblasti by turisté neměli mít strach o své zdraví. I přesto, že se z hlediska radioaktivity stále jedná o nebezpečnou zónu, množství radioaktivity, kterým je návštěvník Černobylu i Pripjati zasažen, je stále 4,5 krát menší než dávka, kterou dostane během běžného rentgenu zubů nebo plic.

Exkluzivní prohlídky "zakázané zóny" v Černobylu se můžete zúčastnit s  CK MAXIMATOUR.

- PR článek -

CK MAXIMATOUR, spol. s r.o.
Opletalova 958/27   
110 00  Praha-Nové Město
Tel: 224 229 434, 224 091 220

maria@maximatour.cz
www.maximatour.cz

Článek byl zobrazen 16 723 krát.