Kyjev – matka ruských měst

Kyjev – matka ruských měst

Kyjev je hlavním a největším městem Ukrajiny, které má svým návštěvníkům skutečně co nabídnout. Může se pochlubit bohatou historií i zcela specifickou atmosférou. Bez nadsázky je možné Kyjev označit za jedno z nejhezčích evropských měst. Aby člověk poznal všechny krásy, které nabízí, musel by ve městě strávit alespoň měsíc.

Kyjev se rozkládá v mírně kopcovité lesnaté krajině, v severní části Ukrajiny na obou březích řeky Dněpr, která je nejmohutnější řekou v zemi. V tomto kulturním, hospodářském i průmyslovém centru Ukrajiny dnes žije přes 2,7 milionu obyvatel. Metropole byla postavena ve velkolepém sovětském stylu a tak tím prvním, co návštěvníka z České republiky překvapí je jeho velikost a rozlehlost. Nic zde není takové, jak jsme zvyklí – ulice jsou širší, domy větší, nechybí několikaproudové silnice ani složitá síť městské dopravy. 

Dějiny města sahají až do 5. a 6. století, kdy došlo k prvnímu osídlení oblasti. V 9. století, kdy vznikla Kyjevská Rus, se Kyjev stal opevněným hospodářským a politickým centrem oblasti a měl dobré vztahy s Byzantskou říší. Během 12. století se ruský stát rozpadl, vznikla řada knížectví a Kyjev začal ztrácet na významu. V roce 1240 bylo město zpustošeno mongolskými vojsky, která zničila také řadu důležitých písemných a architektonických památek. V polovině 17. století došlo k několika kozáckým povstáním a Kyjev připadl pod ruskou správu. Jeho postoupení Rusku bylo definitivně potvrzeno tzv. Věčným mírem z roku 1686.

Rok 1917 je rokem revoluce. V Kyjevě byla ustanovena ukrajinská centrální rada, která vyhlásila nezávislost Ukrajiny. Po dvouleté občanské válce připadl Kyjev následně Sovětskému svazu a roku 1934 se stal metropolí Ukrajinské SSR. V roce 1941 byl Kyjev dobyt německými vojsky. Němci se zde dopustili závažných válečných zločinů – postříleli přes 33 tisíc kyjevských Židů. Z nacistické okupace bylo město vysvobozeno 6. listopadu 1943. Od roku 1991 je Kyjev hlavním městem nezávislé Ukrajiny. V současnosti je často titulován jako „Matka ruských měst“, protože byl metropolí nejstaršího slovanského státu – Kyjevské Rusi.

Historické centrum města se rozkládá nad pravým, tedy západním břehem řeky Dněpr. Ve 20. století na levém břehu vyrostly nové čtvrti, které byly následně ke starému městu připojeny.  Hlavní centrum Kyjeva dnes představuje náměstí Majdan Nezaležnosti, které je něčím, jako v Praze Václavské náměstí. Svůj název - náměstí Nezávislosti, získalo toto obří náměstí po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Střed Majdanu Nezaležnosti protíná hlavní ulice s názvem Chreščatyk, kterou lemuje množství úředních budov, včetně kyjevské radnice. Na jihozápadním konci Chreščatyku se nachází veliká krytá tržnice z počátku 20. století zvaná Besarábský rynek. Nakoupit zde můžete nejrůznější potraviny. Na opačném konci se rozkládá Evropské náměstí s kongresovou halou, domem Kyjevské filharmonie a výstavním Ukrajinským domem. V centru Kyjeva sídlí rovněž velmi prestižní ukrajinská univerzita - Univerzita Tarase Ševčenka. 

Významnou církevní památkou Kyjeva je Chrám svaté Sofie pocházející z 11. století, jehož název byl odvozen od cařihradského (dnes istanbulského) chrámu Hagia Sofia. Za dobu své existence byl několikrát poničen, velké škody nadělali hlavně Tataři v roce 1240. V roce 1920 bylo dokonce vážně uvažováno o jeho demolici, nakonec k ní naštěstí nedošlo. V současnosti chrám zdobí celkem 19 zelených věžiček. Tuto podobu získal v 17. století, kdy byl přestavěn ve stylu ukrajinského baroka. Chrám svaté Sofie je zapsán na seznamu památek UNESCO a je považován za jeden ze sedmi divů Ukrajiny. K chrámu přiléhá nádherná zvonice, z níž se naskýtá nádherný výhled na nedaleké Michajlovské náměstí s modrobílým chrámem sv. Michala z 12. století. Přestože byl chrám sv. Michala v roce 1936 zničen Sověty, po rozpadu SSSR se začalo uvažovat o jeho obnově, která byla nakonec dokončena v roce 1999.

Velkému významu se těší také rozsáhlý pravoslavný klášterní komplex s názvem Kyjevskopečerská lávra. Jako lávra je označován vysoce postavený mužský klášter a pečery jsou zdejší posvátné jeskyně. V úzkých chodbách jsou umístěny prosklené rakve, v nichž jsou pochováni mumifikovaní mniši, kteří tento unikátní jeskynní klášterní komplex obývali. Panuje zde neopakovatelná až tajuplná atmosféra, pravoslavní věřící se u rakví křižují a líbají je. V prostoru Kyjevskopečerské lávry je možné navštívit muzeum užitého umění.

Další ukázkou kyjevské barokní architektury je chrám sv. Ondřeje situovaný na Starokyjevské hoře, ve výšce 90 metrů nad pravým břehem Dněpru. Byl postaven v letech 1747 – 1753 italským architektem Rastrellim. Dominuje mu 42 a půl metru vysoká kopule s bočními věžemi. Interiér je plný nádherné výzdoby, nechybí třířadový pozlacený ikonostas ani obrazy s náboženskými motivy. Od roku 1968 sídlí v chrámu muzeum jeho autora, architekta Rastrelliho. Nádhernou ukázkou ukrajinského pravoslavného svatostánku je chrám svatého Vladimíra postavený ve druhé polovině 19. století v tehdy moderním rusko-byzantském architektonickém stylu. Pyšní se sedmi kupolemi, z nichž ta nejvyšší měří 49 metrů. Uvnitř chrámu jsou k vidění nádherné mozaiky a fresky.

Kyjev jakožto hlavní město Ukrajiny nabízí samozřejmě i veliké množství muzeí. Tím nejpřitažlivějším pro zahraniční návštěvníky je pravděpodobně Muzeum Černobylu, které však působí značně depresivně. Vystaveny jsou zde nejrůznější dokumenty a fotografie spojené s Černobylskou havárií, ke které došlo v roce 1986. Velmi emotivními exponáty jsou cedule s názvy vesnic, které byly během katastrofy zničeny a spadají do tzv. zakázané zóny. Černobyl leží pouhých 90 km od Kyjeva.

Centrum města zdobí jedinečný pomník nazývaný Matka vlasti, který je považován za perlu socialistického realismu. Tvoří jej obří, 102 metrů vysoká socha ženské válečnice se štítem a mečem. V podstavci se nachází další významné kyjevské muzeum - Muzeum Velké vlastenecké války, kde má návštěvník pochopit, co všechno si musela Ukrajina během 2. světové války vytrpět. Jsou zde k vidění fotky oběšenců a dalších obětí války. Mezi exponáty je možné si prohlédnout šibenici, rukavice z lidské kůže, nebo bič, kterým nacisté trestali ukrajinské vězně. 

Pokud byste si chtěli odpočinout od všech těchto náročných témat, zajděte si do Muzea vody. Právem patří mezi nejkrásnější kyjevská muzea. Výtahem se dostanete jakoby hluboko do podzemí, kde se projdete kanálem, v němž pobíhají krysy, vejdete do obří mýdlové bubliny a tváří v tvář se setkáte s živými rybami. Kdo má zájem, může si postavit i hráze z písku. Za návštěvu stojí také Muzeum hraček či Muzeum miniatur. U jižního okraje Kyjeva mají zájemci o historii možnost navštívit ještě skanzen Pyrohovo s Muzeem lidové architektury. Jsou zde k vidění stavení ze všech koutů Ukrajiny, která jsou rozdělena podle jednotlivých oblastí. 

- jap - 

Další články z Ukrajiny:
Černobyl - do epicentra jaderné katastrofy
Méně známé krásy Zakarpatské Ukrajiny
Polonina Boržava
Siněvirský národní park
Mukačevo

Článek byl zobrazen 13 694 krát.